KDYŽ JE KOJENÍ U KONCE…

Patřím mezi ty šťastné, kterým bylo dopřáno své děti kojit a i přes to, že u nás vše ohledně kojení probíhalo bez problémů, neřešila jsem v prvních měsících Samíka nic jiného než právě kojení: budit nebo nebudit? Kojit na požádání nebo dodržovat intervaly? Střídat prsa během jednoho kojení nebo ne? Jak dlouho by mělo jedno kojení trvat? Vypil dost nebo málo? Musím čekat až si odříhne nebo ne? Kdy začít s prvními příkrmy, když je plně kojený?

Se Samíkem bylo všechno poprvé a i když jsem s kojením žádné problémy neměla, tak jsem si ho začala užívat až kolem 4. měsíce.

A když už si uděláte tak nějak jasno v odpovědích na všechny tyto otázky, tak přijde na řadu otázka odstavení. Chci kojit do samoodstavu nebo to ukončím dřív? Samík se do 4. měsíce budil v noci na kojení jen 2krát a pak se to zlomilo a začal se budit každou hodinu. V tomto režimu jsem vydržela fungovat 5 měsíců, pak jsem začala být často nemocná (což já vůbec nebývám) a řekla jsem si, že stopnu noční kojení. Jak jsem to udělala? Povolala jsem do akce tatínka, který spal 3 dny se Samíkem a ten pochopil, že z něho žádné mléko nepoteče. Míla mu nabízel dudlík (v této chvíli nám hodně pomohlo, že Samík zhruba od 3. měsíce dudal) a vodu a šlo to překvapivě hladce, bez pláče. Bála jsem se, jak to bude probíhat, až k němu budu vstávat zase já, ale vždy jsem hladila, zpívala, nebrala z postýlky a čekala, až usne. Trvalo to déle než u prsa (ale i tak max. 5 minut), ale já se ráno cítila mnohem odpočatější (jasně, vstát a jít k postýlce bylo náročnější než se přetočit na bok a dát prso, ale nevstávala jsem s pocitem, že ze mě Samík „vysál život“ – není to míněno zle, ale nevím, jak jinak to popsat). Bála jsem se, že nebude chápat, proč se přes den kojit může a v noci ne, ale tyto obavy byly úplně zbytečné. Každopádně si pamatuju, že asi po měsíci Samík onemocněl a já jsem se k nočnímu kojení vrátila, ale naštěstí se kojil jen tak, jako na začátku, tedy 1-2krát za noc.

Tuto fotografii jsem si vytvořila v aplikaci PicsArt.

Moje ideální představa o odstavení byla taková, že Samík jednoho dne přestane prso chtít, ale to se nekonalo a já začala cítit, že už dudá jen ze zvyku (to jsem si částečně způsobila i sama, protože jsem ho prsem často uklidňovala) a v podstatě nepije. Některé dny se chtěl kojit jen 2krát denně, některé dny se po mě sápal celý den a to už mi nebylo příjemné (tohle samozřejmě cítí každý jinak). Poprvé jsem si řekla, že ho odstavím, když mu bylo 14 měsíců. Rozhodla jsem se odjet na víkend s kamarádkou pryč a doufala jsem, že zapomene. Odloučení zvládl skvěle (jen druhou noc byl asi 3 hodiny vzhůru, ale neplakal), ale já jsem na tom byla o dost hůř. Prsa se mi hrozně nalívala, takže jsem si musela ve sprše odstříkávat do úlevy (čím víc odstříkáváte, tím víc mléka se vám tvoří – zákon nabídky a poptávky, takže přílišné odsávání není dobrá cesta) a celkově jsem nebyla v úplné psychické pohodě. V lékárně jsem si koupila homeopatika na snížení laktace (Ricinus) a těšila se domů. Upřímně, chtěla jsem dát tehdy Samíkovi prso hned mezi dveřmi J Asi jsem si spíš potřebovala odpočinout a v tom mi volný víkend pomohl. Samíka jsem nakojila hned první noc, protože plakal, ale pak krásně spinkal.

Druhý pokus o odstavení proběhl v Samíkových 17 měsících, opět jsem odjela na prodloužený víkend a tentokrát už to bylo defintivní. Já, prsa i Samík jsme byli v pohodě a po mém návratu už se kojení nekonalo – Samík se ho ani nedožadoval (jen se víc mazlil) a to mi celou situaci hodně usnadnilo. Vysvětlila jsem mu, že mlíčko není a on to sám opakoval, když mě viděl se převlékat. U odstavení víc než na čemkoliv jiném záleží na přesvědčení maminky, že už opravdu nastal její čas a chce kojení ukončit. Jestli chcete miminko odstavit jen kvůli tlaku okolí, ale sama máte pochyby, nejspíš se vám to nepodaří nebo ano, ale bude to trápení pro obě strany. Ten správný čas je pro každého jiný a tak poslouchejte hlavně samy sebe a své dítě – je to velmi osobní a tak by vám do toho nikdo neměl mluvit. Umělé mléko jsme Samíkovi zkoušeli dávat přes den i v noci, ale nikdy ho nepřijal a nikdy tedy UM nepil – odstaven byl definitivně v 17 měsících a to už hezky jedl jogurty i sýry, takže jsem to po poradě s pediatrem neřešila. Ihned po odstavení jsem znovu otěhotněla, takže pozor na to 🙂

Ke kojení jsem používala kojící polštáře i kojící váleček, ale nejčastěji jsem kojila bez ničeho a vleže.

U Sárinky vše probíhalo trošku odlišně. Každopádně i ona se v noci s věkem častěji budila na kojení a tak jsem si v jejích 8 měsících řekla, že jí zkusím dát po večeři UM, překvapivě ho, na rozdíl od Samíka vypila, ale vliv na její spánek to tehdy nemělo. Asi po dalších 3 měsících jsem ji začala dělat kašičku s UM do lahvičky a noci byly o něco klidnější. Musím se přiznat, že tehdy jsem Samíkovi ani moc UM nenabízela, měla jsem pocit, že když mu ho dám, tak nějakým způsobem selžu. Že nejsem dost silná na to, abych k němu vstávala a kojila ho, když to potřebuje. Nikdy bych žádnou svojí kamarádku za dokrmování nebo odstavení neodsoudila, naopak jsem je v jejich rozhodnutích vždy podporovala, ale sama sobě jsem to vysvětlit nedokázala. Prostě jsem to tak cítila. Možná to pro mě bylo těžké i tím, že Samík měl ke kojení velké citové pouto a i v noci to bylo spíš o podudání a ujištění se, že jsem u něho. Pro Sárinku byla prsa naopak primárně zdrojem jídla, neuklidňovala se kojením a v noci opravdu sála ostošest. Svou roli hrála samozřejmě také moje únava: když jsem měla jen Samík, mohla jsem probděné noci dospat při jeho odpoledním spánku, se Sárinkou už to možné nebylo, protože Samík už přes den nespí. Prostě se Sárinkou mi tak nějak došlo, že spokojenost musí být na obou stranách a neměla jsem žádné výčitky z toho, že jí UM dávám. Touto odbočkou bych jen chtěla říct, že pokud se maminky na dokrmování necítíte, tak si nenechte nikým namluvit, že je to potřeba a dál jen kojte. Pokud ale naopak cítíte, že je to potřeba, směle do toho. Jen vy samy nejlépe znáte své děti a vy jediné máte právo o tom rozhodovat. Mě druhé dítě naučilo dát víc na sebe a svůj instinkt než na dobře míněné rady okolí. Sárinka dostávala tedy kolem 18:00 kaši s mlékem v lahvičce (vždy toho vypila víc, než když jsem ji krmila lžičkou) a před spaním jsem ji ještě dokojovala (to jí byl necelý rok) – díky tomu se mi přestala budit do půlnoci a i po půlnoci se budila méně než předtím.

Tento pohled se přo kojení nikdy neomrzí a bude mi jednou moc chybět.

Co se týče výběru formule, tak jsem zvolila značku Kendamil. Musím přiznat, že v tomto ohledu zapůsobily i na mě sociální sítě – poprvé jsem totiž tuto značku zaregistrovala právě tam. Kupovala jsem si od nich nejprve kašičky, které jsem Sárince míchala od 6 měsíců s vodou a později s UM. Vyzkoušela jsem pak i UM a vzhledem k tomu, že ho Sárinka okamžitě přijala a neměla žádné zažívací potíže, neměla jsem důvod zkoušet něco jiného. Rozhodující pro mě samozřejmě nebyla jen reklama, ale také to, že Kendamil mléka jsou vyráběna z plnotučného mléka (jsou tedy i velmi chutná), obsahují méně přísad a rostlinných olejů než konkurenční značky a neobsahují palmový olej a přidaný rybí tuk. Když mě později Kendamil oslovil pro spolupráci, neváhala jsem ani vteřinu, protože v tu dobu již Sárinka jejich produkty užívala.

Sárinka u babičky a dědy na farmě se svým Kendamilem.

Krátce po 1. narozeninách jsem se rozhodla, že zkusím Sárinku přestat kojit v noci stejně jako jsem to udělala u Samíka (takže byl opět do akce povolán tatínek). Trošku jsem se toho obávala, protože Sára je oproti Samíkovi o dost umanutější, vytrvalejší a taky ukřičenější a hlavně si ode mě láhev s vodou místo prsa nikdy nevzala. První noc se asi hodinu budila po 5 minutách, ale neplakala, spíš tak pofňukávala a kňourala. Míla ji tedy i choval, ale zbytek noci už byl lepší – vždy se napila vody, vzala dudlík a usnula. Druhý den se poprvé probudila až ve tři (do té doby něco nevídaného) a pak v pět, ale to jí déle trvalo, než usnula. Každopádně vše probíhalo bez pláče a tak bylo na nás, abychom vydrželi. I tady je důležité přesvědčení maminky – zase by pro mě v jistém slova smyslu bylo snazší a rychlejší jí dát prso, ale vyhlídka prospané noci byla mnohem lákavější – chtělo to jen vydržet. Třetí den nebyl Míla doma a tak jsem k ní vstávala opět já, jakmile to zjistila, trvalo jí mnohem déle, než usnula, takže jsem hladila a konejšila, ale jakmile jsem chtěla odejít, tak Sárinka začala fňukat. Rozhodla jsem se tedy zůstat v ložnici s ní a to jí stačilo. Další dny se opakovalo to, že se budila kolem páté ráno a trvalo ji dlouho, než usnula a tak jsem Mílovi připravila termosku s vodou a lahvičku s UM a světe div se, ono to zabralo – Sárinka ji hned vypila a spala dál. Moje prsa první den vyloženě trpěla a nemohla jsem se dočkat rána, až mi Sárinka od bolesti uleví. Druhý den už to bylo lepší a třetí den už se laktace srovnala úplně. Každopádně Sárinka nakonec začala vyžadovat UM v noci 2krát: kolem jedné hodiny a pak kolem páté. Dostávala pokaždé 150 ml: zkoušela jsem jí dávat i víc v domnění, že ji bude stačit jedna dávka, ale nestačila.

Když bylo Sárince 15 měsíců, pila 4 dávky mléka denně: kromě dvou nočních měla mlíčko vždy před spaním (po obědě i večer). A to nemluvím o nemoci a zubech, to se pak dávky dvojnásobily. K tomu jsem ji i nadále „kojila“ přes den na požádání. Ty uvozovky tam jsou proto, že už to bylo jen takové podudávání, kdy Sára ve skutečnosti nepila. Mléko se v prsech tvoří především v noci, takže se mi celkově snížila laktace a to mohl být také důvod proč Sárinka přestala pít.

Když jsem Sárince dávala UM s kaší, tak se nikdy nechtěla krmit v ruce. Nejlíp se jí pilo v Babybjorn lehátku.

Vždycky, když měla Sárinka rýmu, tak v noci, po své první dávce mléka zvracela. Mléko totiž zahleňuje ještě víc. A tak když měla zhruba v 16 měsících zase rýmu a já jsem druhou noc po sobě zažívala kolečko: umýt a převléknout Sáru – převléknout postýlku – dlouze znovu uspávat: rozhodla jsem se, že jí následující den mléko v noci nedám. Dala jsem jí mlíčko před spaním a když se poprvé probudila, dala jsem ji jen dudlík a hladila ji dokud neusnula. Tím, že byla nemocná, tak to šlo celkem snadno. Snažila jsem se jí dávat jen dudlík, protože Samík si tehdy na vodu hodně zvykl a odnaučil se v noci pít v podstatě až před nedávnem. Zadařilo se a tak teď Sárinka pije mlíčko už jen před spaním po obědě a večer. Díky zrušení nočního mlíčka začala jíst mnohem lépe kašičky k snídani. V noci se stále budí, ale většinou jí jen podám dudlík, pohladím a spí dál. Co se týče kojení, tak tam je to stále stejné, jsou dny, kdy si Sárinka na prsa ani nevzpomene a pak jsou dny, kdy se chce přisát, ale hned se zase odtáhne. Dělá to jen doma a mně to nijak nevadí, takže to neřeším.

Tak, to byla tedy naše cesta. Jak jsem několikrát zmínila, nejdůležitější ze všeho je, jak to cítíte VY – vy znáte svoje děťátko nejlépe ze všech a jen vy víte, jak se doopravdy cítíte a co potřebujete. Zkuste se tedy odprostit od toho, co vám říkají chytré knihy nebo okolí a udělejte si vše podle sebe. Já vám budu držet palce, aby vše probíhalo tak, jak si přejete.

22 komentářů u “KDYŽ JE KOJENÍ U KONCE…

    1. Moc děkuji za krásný a pro mě povzbuzující článek. Ste moji virtuální inspirací a podporou na MD. Mám 11 měsíční dcerku a budim se k ní někdy i 15x za noc. Jen bohužel odstavení díky pomoci manžela nebude možné, protože dcerka se v noci dožaduje jen mě a manžel jí nedokáže utěšit. No děsí mě to, ale představa, že to jde a jednou se vyspím, je motivující.
      Děkuji za Vaši práci. 😊

      1. A zkousela jsi spat v jine mistnosti? Protze dokud jsem byla v loznici ja a Mila uklidnoval, tak to taky neslo. Spala jsem v obyvaku a duverovala jim, ze to zvladnou. Drzim palce😘

        1. Ano, zkoušela sem spát v pracovně. Bohužel dcerka řve pokaždé tak, že se začne dusit. No bude to krušné. Ale tak v mezičase se budu uklidňovat Vašimi videii. 😊

      2. Zkuste spánkový trénink. Od 6mesicu by dítě nemělo potřebovat noční krmení, nebo v momentě kdy se jeho porodní váha zdvojnásobí. Ideální je také na víkend odjet a nechat dítě otci aby ta možnost prostě nebyla.

    1. Dobrý den, opravdu to není někdy jednoduché a všichni víme že každé dítě je úplně jiné a zabírá na něj něco jiného. Já Jsem přestala kojit v 7m přešli jsme postupně na UM protože se mi v noci často budil. Jak ochutnal UM tak už pak prsa šla stranou spolu s prikrmama. Samo to nejak odeznelo a pil UM jen v noci a večer. Je mu 18m a teprve přestal vyžadovat mlíko v noci. Do nedavna chtel někdy i 2x za noc. Ale bylo to vetsinou spojeny a rustem zubů. Žádné odvykaci techniky nebyly zapotřebí. Takže třeba to taky některé mamince pomůže že jsem jen naslouchala a ono se to samo nejak srovnalo. A Spinkame celou noc 12h. Mějte se krásně

  1. Moc dekuji za clanek, take bych rada prestala s nocnim mlickem, bohuzel u nas nefunguje vubec dudlik a ani zadna oblibena hracka nebo plena.

  2. Děkuju Ti Lucie, je to moc užitečné a příjemné číst, protože všechny si procházíme svými momenty zoufalství, pokud jde o kojení. Proto díky za všechna povzbuzující slova. Já bych Tě zase chtěla povzbudit v tom, že se nemusíš omlouvat za cokoli co by někomu mohlo nějak nelibě vyznít, za přirozené znění příběhů tvého života. Ti inteligentní, dobří a fér, to nikdy obracet proti Tobě nebudou a ti druzí si to vždy najdou.. ❤️

  3. Moc hezky napsané.. Určitě to některé maminky povzbudí k tomu přejít na UM, když mají problémy s kojením a mají právě obavu z toho, že selhaly..

  4. Krasne napsane,brzy me to taky ceka,tak se zkusim poucit… u nas je ale problem dvoji,maly nechce UM a bohuzel od mala ani dudlik… kdyz jsme mu ho v noci zkouseli davat,rozzuril se jeste vic (je trosku vzteklounek).. alespon se ale napije treba vody,snad to tedy zvladneme i tak a pujde to.

  5. Pingback: viagra 100mg

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.